Proč nepodporuji přímou volbu starostů

O zavedení přímé volby starostů na území České republiky se diskutuje již dlouhou dobu. V minulém volebním období s přímou volbou starostů koketovala TOP 09, nyní se snaží o stejnou změnu komunální úrovně české politiky Úsvit. Nepopírám, že by zavedení nového způsobu volby hlavy obce vyřešilo některé nedostatky stávajícího systému (i na ně bude níže poukázáno), avšak další závažné otazníky a minusy s sebou tato volba přináší. A ty podle mého soudu převažují.

Argumenty pro zavedení přímé volby starostů:

-          Posílení legitimity hlavy obce

-          Veřejnost bude mít přímý vliv na konání starosty

-          Odstranění stavu, kdy vítězná strana nakonec skončí v dané obci v opozici

-          Posílení demokracie

-          Zvýšený zájem občanů o věci veřejné

Argumenty proti zavedení přímé volby starostů:

-          Období kohabitace

-          Nové vymezení pravomocí jak pro přímo voleného starostu, tak pro zastupitelstvo

-          Nutná změna Ústavy ČR (současné znění v článku 101, odst. 1, jasně říká, že obec je spravována zastupitelstvem – o žádných jiných orgánech zde není ani slovo)

-          Polarizace společnosti

-          Další „typ“ voleb (volby do zastupitelstev obcí, volby starosty, volby do krajských zastupitelstev, volby do Poslanecké sněmovny, volby do Senátu, prezidentské volby, volby do Evropského parlamentu)

-          Organizační i finanční náročnost

Média se snaží v občanech vyvolat pocit, že pokud nebude po zavedení přímé volby prezidenta nastolena také přímá volba starostů, naše demokracie ještě nebude „úplná“. Argumentují tím, že tímto způsobem volí všichni naši sousedé. Zajímavý je fakt, že například v Dánsku a Švédsku, tedy v zemích s obrovskou participací občanů na municipální úrovni a na politickém procesu obecně, přímá volba tohoto typu není. Chápu novináře. Budou mít aspoň o čem psát a příjem z inzerce také není k zahození.

Analýza, kterou k danému tématu nechala vypracovat Nečasova (a před tím Topolánkova) vláda, počítala se dvěma variantami: přímá volba mohla být zavedena v obcích čítajících do 1500 obyvatel, nebo v těch, které postrádají radu (tedy až do velikosti 10 tis. obyvatel). Důležité ale je, že země, na které odkazuje, a to včetně Slovenska, mají na komunální úrovni politiky značně kulturně-historické rozdíly.

U zmiňované přímé volby prezidenta se ještě jednou zastavme, protože s naším tématem úzce souvisí. Podobné argumenty totiž zaznívaly už při prosazování jejího zavedení. Jaký je výsledek přímé volby, nechť si každý posoudí sám (není myšleno personálně, nýbrž z hlediska politické kultury) a zároveň si odpoví na otázku, jestli národ stmelila a občané jsou spokojenější. Já jen alibisticky připojím odkaz na text, který jsem tehdy ještě jako student Gymnázia Bučovice k přímé volbě prezidenta napsal: http://jihomoravsky.blog.idnes.cz/c/257588/Gymnazium-Bucovice-Filip-Zacharias.html. Je z dubna 2012…

Komunální úroveň politiky vykazuje pokles zájmu občanů (ostatně jako všechny ostatní úrovně), což je způsobeno několika aspekty, z nichž jeden může být právě způsob volby starosty. Nynější systém je podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí (č. 491/2001 Sb.) uzpůsoben tak, že je voleno přímo pouze zastupitelstvo dané obce. Starosta, potažmo rada obce, je následně odvozen z takto zvoleného zastupitelstva. A zde narážíme na problém, který zmiňuje Tomio Okamura – po zvolení zastupitelstva se občan už dále nijak nepodílí a ani podílet nemůže na výběru hlavy obce. Dalším problém, na který naráží občané mnoha obcí, je, že se starostou může stát člověk s nízkou podporou voličů. Starostou může být dokonce zvolena osoba, které nevznikl ani ve volbách mandát zastupitele. Stane se tak při odstoupení zvoleného zastupitele, na jehož místo přichází náhradník. Tomu nic nebrání v tom, aby se ucházel o post starosty. Jedná se však o výjimečné případy. Dva výše popsané příklady však mohou demonstrovat situaci, kdy volič ztrácí zájem o věci veřejné v domnění toho, že nemá reálnou možnost politiku své obce ovlivnit.

Naopak protiargumenty přímé volby poukazují na „dvojkolejnost“ vedení obce. Tato by mohla nastat v případě, že by přímo zvolený starosta a jeho strana neměli většinu v zastupitelstvu (tzv. období kohabitace). Bez již zmiňovaného nového zákonného vymezení kompetencí by totiž přímo volený starosta nic neprosadil.

Otazníky zůstávají také nad možností odvolání přímo voleného starosty. Logika říká, že pokud byl zvolen občany, tak pouze oni mají právo svého starostu odvolat. Sesazení starosty z funkce by tedy probíhalo patrně referendem a obávám se stavu, kdy přehršle různých typů volby by mělo kontraproduktivní účinek a občané by byli znechuceni ještě více než v případě voleb současného typu. Nehledě na fakt obecně nízké účasti u obecních referend. Nabízí se také řešení odvolání starosty zastupitelstvem. Právě zde by se mohla naplno projevit ona zmiňovaná kohabitace (stav, kdy starosta nemá většinu v zastupitelstvu) a z přímé volby by se tak stala fraška.

To je stručný výčet toho, proč jsem zastáncem současného typu volby starosty. Nevyhýbám se ale diskuzi změny jeho kompetencí v mezích stávajícího systému. Na druhou stranu, argument zastánců přímé volby – občané se budou ztotožňovat s osobou starosty, lze aplikovat jen na malá města, kde je občan (volič) schopen svého starostu skutečně poznat. Jinak hrozí „vystřízlivění“ z přímé volby starosty, jako jsme tomu byli svědky v prezidentských volbách roku 2013. A v neposlední řadě je třeba připomenout, že přímá volba starosty by také znamenala další finanční i časové náklady.